Z focení svatby na Vysočině mám pokaždé radost. Nejen, že je tam krásná příroda, ale nedaleko Havlíčkova Brodu mám rodinu a tak to mohu pokaždé využít na malou návštěvu. Květu s Lukášem jsem poprvé fotil na foto rande v Praze. Bylo hned vidět, že jsou hrozně zamilovaní a tak jim to spolu na fotkách bude slušet i na svatbě :-). Když jsem brzy ráno zaparkoval před kosmetickým salónem v Pelhřimově, našel jsem v něm nadšenou a jak to před svatbou bývá i trochu nervózní nevěstu – Květu s kamarádkou. Pořídili jsme pár fotek při líčení, abychom měli svatební den zdokumentován hezky v celku a přesunuli jsme se s kamarádkou omrknout místo obřadu, abychom ho s ohledem na focení mohli v případě potřeby upravit.Pak jsem se již přesunul do bytu, kde se setkávala rodina. Začalo obvyklé hromadění lidí, trochu chaosu, prostě ideální podmínky pro pořízení zajímavých momentek. Samozřejmě nikdo nechce být na fotkách protože prý “my nejsme ti důležití”, já se ale rozhodně odradit nenechám.. Ke každé svatbě patří i trochu stresu, zde se nám například ztratily svatební boty, jak se ale nakonec ukázalo, nezůstaly v Praze. 🙂

Ženich Lukáš si musel nevěstu najít a kolona se mohla přesunout k nedaleké Myslivně, kde bylo v přilehlém parku vše připraveno na svatební obřad. Cesta od Pelhřimovské Myslivny k louce byla krátká, zejména pro ženicha Lukáše, ale rozhodně ne jednoduchá. Kamarádi si pro něj totiž přichystali malé překvapení. Musel prokázat, že je chlap jak se patří a cestu si doslova prosekat (kdybych to byl já, obřad by se musel o 2h posunout). Aby to nevěstě nebylo líto, musela se během chvilky naučit vázat kravaty. Zde ji ale tatínkové nenechali na holičkách. Po malé ochutnávce různých prášků, přípravků a tvrdého alkoholu různého druhu již nevěstě a ženichovi nic nestálo v cestě. Romantický obřad byl krásný, hosté dojatí. A sám jsem byl překvapen, kolik skupinek jsme pak nafotili, protože s Květou a Lukášem chtěl fotku opravdu každý.

Po obligatorním úklidu střepů, začal svatební oběd a s ohledem na počasí jsme se ještě rychle vrátili do parku. Vypadalo to na liják, měli jsme ale štěstí. Po foto rande již Květa s Lukášem pózovali jako profíci. Pak se jen tančilo a tančilo, jedlo, pilo a zase tančilo. Živá hudba měla šmrnc a jako Slováka mě potěšilo, že se kluci nebáli a se ctí se poprali i se slovenskými písničkami. Byla to moc povedená svatba, kde se všichni dobře bavili. Mám opravdu radost, že jsem mohl být u toho.

 

Přeji Vám oběma hodně štěstí!

KvetaBlog-1 KvetaBlog-2 KvetaBlog-3 KvetaBlog-9 KvetaBlog-6 KvetaBlog-4 KvetaBlog-7 KvetaBlog-8 KvetaBlog-10KvetaBlog-11 KvetaBlog-12 KvetaBlog-13 KvetaBlog-14 KvetaBlog-15 KvetaBlog-16 KvetaBlog-17 KvetaBlog-18 KvetaBlog-19 KvetaBlog-20 KvetaBlog-23 KvetaBlog-22 KvetaBlog-21KvetaBlog-24 KvetaBlog-25 KvetaBlog-26 KvetaBlog-27 KvetaBlog-30 KvetaBlog-31 KvetaBlog-32 KvetaBlog-29 KvetaBlog-33 KvetaBlog-35 KvetaBlog-34 KvetaBlog-36 KvetaBlog-37 KvetaBlog-38 KvetaBlog-28 KvetaBlog-40KvetaBlog-41KvetaBlog-42KvetaBlog-43KvetaBlog-45KvetaBlog-46KvetaBlog-44KvetaBlog-48KvetaBlog-49KvetaBlog-47KvetaBlog-50KvetaBlog-51KvetaBlog-52KvetaBlog-53KvetaBlog-54KvetaBlog-55KvetaBlog-56KvetaBlog-57KvetaBlog-62KvetaBlog-58KvetaBlog-59KvetaBlog-60KvetaBlog-61KvetaBlog-63KvetaBlog-64KvetaBlog-65 KvetaBlog-66

 

Leave A

Comment